Posmrtně vydané dílo hudebníka a spisovatele Filipa Topola. Vydala Knihovna Václava Havla.
Už jí nezavolám, protože mučí, a stejně když jsem jí v noci opilej pod vobraz, a přesto chladnej a myslící, podivně neosobně vzrušený a ochotný hzabíjet nebo brečet volal, tak tam nebyla, nikdy tam není, když jí mám volat, protože na ni stejně nemám právo, jako v podstatě nemám právo na nic.
Kniha je složena z útržků nikdy nevydaných Topolových textů, črt, nápadů. Samotný Kilián Nedory je takové druhé já Filipa Topola. Je to jeho imaginární přítel a společník, ale i nositel jeho strachů a největších slabostí. Rozporuplnost této postavy, této knihy, je dokonale poetická a syrová. Dokáže vás rozněžnit, ale i nakopnout do prdele. Velmi dobré dílo!! Všichni undergroundoví přátelé, přečtěte si. Bude se vám to líbit. A mimochodem, ta kresba na obálce je přímo autorova!
Zkrátka jsem ráno otevřel oči a zjistil, že ve mě něco umírá, a byla to bolest doprovázená pachutí vzteku a orlím odhodláním něco udělat, něco zničit, rozbít nebo vytvořit...
Četla jsem dílo od Josefa Topola, Jáchyma Topola, ale Filip mi zatím chybí. :))
OdpovědětVymazat