středa 26. února 2020

#copravectu

Moji milí, co teď čtete? Budu brzo potřebovat inspiraci. I když seznam je už teď nekonečný, na prvních místech je třeba Houbařka od Hanišové nebo Hodiny z olova od Denemarkové. Nebo Citlivý člověk od Topola nebo... a taky K majáku od Woolfové! No, možná mi snad ani radši nic nedoporučujte nebo se z toho zblázním 😅 Taky máte doma sbírku nepřečtených knih a stále jich jen přibývá?
Každopádně já teď dočítám Dějiny světla od Jana Němce, román o fotografovi Františku Drtikolovi. Je to fakt dobré, navíc psané v du-formě, což je dost neobvyklé. Ani se mi na to pak nechce psát nějaká recenze nebo zhodnocení a nějak to rozebírat... Prostě - přečtěte si to. 



Jmenuji se Drtikol - drtil jsem kola, která mne svírala. 
Jsem fotografem. Fotografoval jsem světlem. 
Píši lidem do duše světlem poznání.


středa 19. února 2020

Chceš-li rozesmát pánaboha - Michael Třeštík

 Pro všechny milovníky literatury, pro všechny nadšence do 20. století, 
pro všechny, kdo chtějí slyšet rodinný příběh, pro všechny 😊


Román Chceš-li rozesmát pánaboha od Michaela Třeštíka je vzpomínkovým příběhem na autorovo rodiče Vladimíra a Libuši Třeštíkovi. Z vyprávění, deníků a dopisů Michael Třeštík sepsal autentický román, který začíná vzpomínkami jeho otce jako legionáře a postupně se dostává přes celé dvacáté století až do současnosti. 
Vladimír Třeštík byl hudební skladatel a kritik a Libuše Třeštíková byla profesorka češtiny. A protože se oba pohybovali v kruzích politiky, literatury a umění, jejich přáteli byli například František Halas nebo Jaroslav Seifer, kteří mimochodem Libušku velmi obdivovali a ta jim dokonce i pomáhala s jejich tvorbou. Od mládí se také znala s kritikem Václavem Černým, se kterým po celý život byli blízcí přátelé. A tak se v tomto románu setkáváme s velkými literárními i politickými osobnostmi dvacátého století a co je nesmírně zajímavé - díváme se na ně jako na úplně obyčejné lidi, jako na přátele manželů Třeštíkových. Vladimír Třeštík se přátelil s Josefem Koptou, Libuši zase obdivoval Karel Toman, v zahraničním odboji se setkali s významnými politiky... Já jsem se jako student češtiny prostě rozplývala (ještě když teď vím, že Halas se Seifertem Libušce vymysleli přezdívku Smuténka a tak se jmenuje samostatná sbírka básní, kterou jsem četla!:) a až to budu číst znovu, budu se na to dívat zase trochu jinak.
Ještě abych vám přiblížila styl psaní - lehký, čtivý jazyk s osobitým humorem, kdy málo slovy je vyjádřeno mnoho. Což mi připomíná, že jsem hned po tom četla od Aleny Mornštajnové Tiché roky, a tak jsem si všimla toho obrovského kontrastu v psaní, kdy obě knihy byly podobně dlouhé, byly zasazeny do stejné doby, ale Mornštajnová psala vše zdlouhavě a řekla málo, kdežto Třeštík málo slovy popsal mnoho a z jeho knížky mám mnohem větší zážitek. Krásný rozdíl v odpočinkové a "vyšší" literatuře :).
Každopádně, Chceš-li rozesmát pánaboha - skvělá kniha. Přiblížila mi období 1. republiky, dobu válečnou i poválečnou, komunismus, underground a devadesátá léta, ale především se mi líbil ten osobní rozměr. Jedná se vlastně o takovou rodinnou kroniku. Je to psané v ich-formě a jelikož je vypravěčem sám autor, syn dvou "hlavních hrdinů", do příběhu vstupuje třeba se slovy "a tohle mi máma vyprávěla takto", což mi přijde hrozně milé a autentické :) Je to hezké čtení, moc všem doporučuju.

čtvrtek 6. února 2020

Temná zahrada - Tana French


Tana French, irská spisovatelka proslulá svými psychologickými detektivkami, přichází s novým příběhem Temná zahrada. Já jsem od ní četla zatím všechny knížky a musím říct, že mě vždy nadchly, a tak jsem i teď měla vysoká očekávání. Už jen ten námět, poslechněte:

Toby je optimistický, bezstarostný muž, kterému všechno vychází už od samého dětství. Se svou sestřenicí a bratrancem jsou skvělá parta, ale z průšvihu vyjde vždy nejlíp Toby. Stejně tak je i na střední škole on ten oblíbený a úspěšný student, který se pak dostane na vysněnou školu, po ní dostane skvělou práci a začne chodit s krásnou, chytrou a starostlivou ženou Melissou. Přece jen ale jednou narazí. Nebo lépe řečeno - někdo narazí na něj. Zloději mu vykradou byt a brutálně ho zmlátí. Toby se z toho zotavuje dlouhou dobu, tak dlouhou, až je to až téměř k nesnesení. Nechodí do práce, nevídá se s přáteli a úzkostně naslouchá každému zvuku v bytě. A pak přijde nečekaná zpráva - jeho strýc Hugo umírá a je potřeba, aby se k němu někdo nastěhoval a staral se o něj. Toby se tak ocitá v domě svého dětství a na jeho zahradě, ve starém jilmu, objeví něco, co mělo navždy zůstat tajemstvím - lidskou lebku. Detektivové začínají pátrat v minulosti a stejně tak Toby ve své paměti - copak vše nebylo tak bezstarostné, jak si vždy myslel?


Zápletka je skvělá! Během vyšetřování odhalujeme nejedno rodinné tajemství a postupně poznáváme hlavní postavy - strýc Hugo, Toby, jeho bratranec a sestřenice, kamarádi... Na vystavění silných, autentických charakterů a temného prostředí měla Tana French přes 500 stran, a přesto se jí to podle mě tentokrát nepovedlo tak, jako v jiných jejích příbězích. Chátrající rodinné sídlo a ona temná zahrada bylo téměř jediné místo, kde se děj odehrával, což by nevadilo, ale i tak mě bohužel příliš nezasáhlo. S postavami to bylo lepší, ale také cítím rezervy 😅 Ale ta psychologická linka tam byla, a tak se do nich čtenář dokázal vžít a představit si je, to zase jo, jen nám je autorka podle mě mohla přiblížit ještě o něco víc (hlavně strýce Huga!). Jejich minulost i přítomnost byla založená na určitých nejasnostech a záhadě, a když jsem si později uvědomila všechny souvislosti - páni! Dobře vymyšlené! Rozhodně originální příběh a rozuzlení a to se mi na knížkách Tany French líbí. Jenže když máte porovnání, máte také vysoká očekávání a Temnou zahradu nakonec hodnotím jako trochu slabší - pro tu statičnost a místy nedějovost, která ubírala napětí. I tak ale, pokud hledáte zajímavou, psychologickou detektivku, Tana French je jasná volba!

čtvrtek 23. ledna 2020

Kočičí host - Takaši Hiraide

Když se Čibi dostatečně vydováděla, přicházela si k nám odpočinout. Uléhala na pohovku zkroucená do půlměsíčku jako jadeitový korálek a spolu s ní přicházel pocit nefalšovaného štěstí, dočista jako by si celou tu scénu vysnil sám náš starý dům. 





Krátká novela Kočičí host je skutečným vzpomínáním autora Takaši Hiraide na dobu, kdy se svou ženou bydlel v domku pro hosty a chodila je navštěvovat Čibi, sousedovo kočka. Celé vyprávění je takové melancholické, prosté, autentické s nádechem jakéhosi magična - což podle toho, co jsem od japonských autorů četla, je pro japonskou prózu typické (mimochodem to je jeden z důvodů, proč je Murakami považován pro svou dynamičnost spíše za autora západního). Na malém prostoru je vyjádřeno spousta citů. Obrazy, které v našich představách autor vyvolává, jsou radostné, klidné, smutné. Cítíme nostalgii a obavy z pomíjivosti. Ano, pomíjivost! Melancholie a pomíjivost, tak by se Kočičí host dal asi nejlépe vystihnout. 

Když jsme se jednoho dne vrátili domů a otevřeli dveře, našli jsme v potemnělé předsíňce Čibi sedící s tlapkami způsobně u sebe jako dívenka, která se v naší nepřítomnosti starala o dům. "Přece jen je naše," řekla má žena, až dobře věděla, že tomu tak není. Tím více ji však trápila myšlenka, že Čibi je možná nějaký dárek, který k nám přišel odkudsi z daleka.

Pokud tedy chcete z japonské literatury poznat i něco jiného než Murakamiho, začněte třeba Kočičím hostem. Budete nadšení! (a rozněžnění)

sobota 18. ledna 2020

Vyšlapaná čára - Sara Baume

Nejhorší, co by se Vám jako umělkyni mohlo stát, je, že z toho budete neustále trochu nešťastná.
J. D. Salinger: „De Daumier-Smithovo modré období“

Výsledek obrázku pro vyšlapaná čára

Sara Baume je irská autorka, která vystudovala výtvarné umění a tvůrčí psaní na Trinity College. Jejím prvním románem je Jasno, lepo, podstín, zhyna. Román to byl úspěšný a naše překladatelka Alice Hyrmanová McElveen za něj získala cenu Magnesia Litera. V roce 2017, přeložen 2018, vychází její druhý román, založený na autofikci, Vyšlapaná čára. Lehce depresivní, melancholický, každopádně nadmíru zajímavý!

Pětadvacetiletá výtvarnice Frankie si prochází tvůrčí a existenciální krizí. Jako umělkyně i jako člověk je na dně. Ale co teď? Frankie se rozhodne opustit svou garsonku, práci a přátele v Dublinu a přestěhuje se do domku po babičce, kde se jejího života dotkne nostalgie a vzpomínky. A ke každému vjemu jí na mysli vytane také nějaké umělecké dílo.

Díla s námětem hrabání a kopání, zkouším se: v roce 2007 nechal Urs Fischer vykopat podlahy Gavin Brownovy galerie v New Yorku, West Village. Vyvrtat, vykopat, vyhrabat, vyvézt. Nechal tam jenom suchou hlínu a rumiště, u vchoud vyvěsil varování, že výstava je smrtelně nebezpečná. Dílo má záhadný název: You (Ty). Kdo ale byl ten „ty“? Někdo, kdo z umělcova pohledu ohrozil jeho stabilitu nebo snad i život? Teď mi napadá, jestli to tajné poselství někdo pochopil? Teď mi napadá, jestli každé umělecké dílo zůstává nepochopitelné všem, kromě osoby, které je tajně určeno?

Výsledek obrázku pro Urs Fischer gavin brown gallery

Knížka tak získává další a další rozměr, díky odkazům na známá i neznámá umělecká díla, která si hlavní hrdinka připomíná. Čtení není dynamické, není tu žádná velká, napínavá dějová linka – naopak je to plné popisu rozličných objektů a lidí, popisu z pohledu umělkyně, která vidí svět zase trochu jinak, a to se mi ohromně líbí! Frankie mě svým světem inspirovala a posunula. Přemýšlím, jak ji jen popsat… a v hlavě mi naskakuje slovo duch. Zdá se mi, že žije více v představách než ve svém „skutečném“ životě, jako by čekala, až se něco konečně stane. Nějaká náhoda nebo osud, který uvede věci do pohybu. Na to jsem vlastně při čtení čekala i já. Jenže život sám nás do pohybu nedá, to my musíme dát do pohybu jej. Všeho, čeho jsme plní, máme možnost sdílet i vně, jen se musíme rozhodnout. Musíme se rozhodnout… což může vyžadovat dost síly a času. Ale nakonec to přinese svobodu.

pondělí 13. ledna 2020

První terapie - Anna Fodorová

Anna Fodorová je spisovatelka, která se narodila v Bělehradu, vyrůstala v Praze a současně žije v Londýně, kde pracuje jako soukromá psychoterapeutka. Její román První terapie byl poprvé vydán v roce 2015, u nás pak přeložený vychází v roce 2019. Autorka mimo to napsala také knížku pro děti o krokodýlovi s krizí identity 🐊 

Výsledek obrázku pro první terapie


Román První terapie se odehrává v Londýně a hlavní postavou je zde začínající psychoterapeutka Gail, jejíž první pacientkou je žena, česká emigrantka Alena, která trpí představou, že ji někdo sleduje. Gail se v průběhu terapie pomalu dozvídá více a více o životě své klientky, ponořuje se do něj a tak intenzivně se snaží odhalit pravdu, až se jí samotné její vlastní život začíná rozpadat.
Spousta knížek, hlavně thrillerů, má dnes v popisku "psychologický" - ale teprve u této knížky je takový popis opravdu trefný. Autorka v ní čerpá ze svých vlastních zkušeností psychoterapeutky, a tak se mimo jiné dozvíme také to, jak asi vypadá terapeutická místnost, jak by měla být rozestavěná křesla - spíše k sobě nebo do prostoru? -, jak taková terapie může probíhat a čeho všeho si terapeut všímá. Občas se objeví terminologie nebo diagnóza, odkaz na Freuda... když to shrnu, prostě poznáte, že to psala psycholožka 😀 A to je super! Doplnění o skutečné psychologické prvky pro mě bylo ohromně zajímavé a myslím, že je to ideální knížka pro všechny, které tento obor zajímá (no i pro ty, které ne).
Kromě psychologické linky se mi také líbila ta samotná linka detektivní, kdy vlastně pátráme po pravdě a snažíme se ji najít nejen v hlavě hlavních postav, ale i v reálném světě. Takže je to vlastně taková parádní kombinace psychologie a detektivky a já můžu jen doporučit!
Mimochodem na tomto odkazu najdete rozhovor s Annou Fodorovou na Radiožurnálu, o jejím životě a o První terapii

čtvrtek 2. ledna 2020

Vánoce

A copak jste o Vánocích dostali za knížky vy?



Volání kukačky (Robert Galbraith)

"Když se slavná modelka Lula Landryová zřítí ze svého zasněženého balkonu v londýnské čtvrti Mayfair, dojdou vyšetřovatelé rychle k závěru, že šlo o sebevraždu. Případ se zdá být uzavřen. Lulin bratr má však stále jisté pochybnosti. A najatý soukromý detektiv má za něj odhalit pravdu. Cormoran Strike je válečný veterán, který si z Afghánistánu odnesl těžké zranění, i jizvy na duši. Během řešení případu proniká do světa distingovaných bohatých mužů a krásných svůdných žen, odhaluje skryté souvislosti a sám se ocitá ve smrtelném nebezpečí."
Robert Galbraith, J. K. Rowling, vydal/a tuto detektivku už v roce 2013 a i když mě to jakýmsi záhadným způsobem minulo, co jsem slyšela, byla to knížka úspěšná. Tak jsem na ni teda zvědavá, protože na detektivky mám vysoké nároky 😃 Od Rowlingové jsem ještě nic nečetla, takže i její styl psaní pro mě bude úplná premiéra. Uvidíme, uvidíme... 


První terapie (Anna Fodorová)
Anna Fodorová je psychoterapeutka a První terapie je její první román. Hlavní postavou je psychoterapeutka Gail, za kterou do Londýna přijede klientka, česká emigrantka Alena trpící paranoiou. Gail postupně odhaluje Alenin život a tajemství chvílemi sama neví, co je skutečné... První terapie je první knížka, kterou jsem četla, která je v podstatě o vztahu psychoterapeuta a jeho pacienta. Hrozně mě bavily odborné psychologické vsuvky, nahlédnutí do práce psychologa a k tomu všemu vlastně detektivní zápletka. K této knížce se budu určitě vracet (taky kvůli pocitu, že mi přece jen z té psychologie v tom něco uteklo) a ráda doporučuju dál! Mimochodem, autorka se narodila v Bělehradu a vyrůstala v Praze a myslím, že v této knížce hodně čerpala z vlastního života :).

Vyšlapaná čára (Sara Baume)
Knížka o holce, která má tvůrčí a existenciální krizi, a tak se přestěhuje do domku po babičce, kde na ní dýchá minulost a nostalgie, a kde se snaží se z toho všeho smutku nějak vyhrabat. A to navíc neobvyklým způsobem - skrze interpretace uměleckých děl 19. a 20. století. Tuhle knížku už jsem začala číst a je to fakt zajímavé, protože na každé druhé stránce je odkaz na nějaké výtvarné nebo filmové dílo a najednou to čtení pro mě získává úplně jiný rozměr! 

Tiché roky (Alena Mornštajnová)

"Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky."
Asi netřeba představovat. Konečně už si ji taky teda přečtu!!

Malý princ (Eliška Podzimková)
Nové vydání Malého prince, tentokrát s krásnými fotoilustracemi od Elišky Podzimkové. Malý Princ na Islandu, to je sen! Pro milovníky jednoho i druhého dokonalé vydání.

Cabin Porn (Klein Zach)
Jestli vzpomínáte na Cabin porn - chaty na konci světa? Tak toto je "pokračování" a v knížce jsou chaty, domky tentokrát zevnitř! Takže neobvyklé interiéry chat z celého světa. Nádherné fotografie, nádherná místa. Už si vybírám, kam se ztratím...