Růže sama - Muriel Barbery

Jemná kniha inspirovaná japonským uměním, dávnými legendami a východní estetikou

Francouzská botanička Rose přijíždí do Japonska, aby si vyslechla závěť svého otce Harua, kterého ale nikdy v životě neviděla. Prochází zde starobylými chrámy, navštěvuje tradiční čajovny, ochutnává neobvyklá jídla a nechává na sebe působit místní atmosféru. Květiny, déšť, vůně vytváří kolem Rose něžnou mlhu melancholie. Je jako pučící třešňový květ... 

Přátelé, nebylo to vůbec špatné čtení. Prostor Japonska je nádherným pozadím k příběhu mladé ženy, která vlastně ještě pořádně neví, kdo je a co chce. Průvodcem na její pouti se ale stane tradiční Japonsko a také mladý, pohledný muž 😉😉 A to vše se nám tu odehrává spolu se zvláštním zármutkem po otci, kterého tato žena nikdy nepoznala, ale který ji podle všeho celý život velmi miloval. Určitě Růže sama stojí za přečtení, je to hezký příběh se zajímavými zvraty. Jen snad jedno upozornění - od této knížky neočekávejte jemnost a poetičnost klasických japonských autorů jako je třeba Hiromi Kawakami nebo Tošikazu Kawaguči, protože přece jen jde poznat, že Muriel Barbery Japonka není a pouze využila onu tradici a estetiku. Nějak je to příliš popisné, příliš názorné... praví japonští autoři toho dokážou docílit úplně jinak 🌸

Pokud jste četli, určitě pište své dojmy dolů do komentářů! 📖 Díky a hezký den 📚